Letní škola

architektury a stavitelství
2017

Atelier D: Pod parou

Katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze ve spolupráci s Omnium z. s. a Památkovou komorou ČR letos podruhé pořádá letní školu architektury a stavitelství.

Letos si připomeme dvě události z roku 1817:
první Božkovo veřejné předvedení parníku na Vltavě v Praze
a
“objev” Rukopisů královédvorského a zelenohorského. 

Z toho vyplývají i dvě hlavní témata:
Století páry (nejen architektura a urbanismus, ale i mosty, průmyslové stavby, železnice, doprava, …)
a
Symboly a plagiátorství v architektuře.

V duchu dobré tradice se výchozími tématy budeme inspirovat a rozvíjet je až do dnešních problémů či budoucích výhledů.

Letní škola je otevřena úplně všem: studentům středních a vysokých škol, pedagogům, úředníkům, odborníkům i laikům, … ale hlavně nadšencům a fandům architektury a stavitelství.

Program je koncipován do pěti pracovních dní v termínu 28. 8. – 1. 9. 2017 v kombinaci teoretických poznatků a tvůrčího workshopu. V pondělí a v úterý jsou připraveny populárně naučné přednášky, které se dotknou zajímavých témat spojených s hlavními motivy letní školy, na středu je přichystána procházka Prahou, ve čtvrtek a v pátek tvůrčí workshop. Účastnit se lze pouze teoretické části (pondělí až středa) nebo celé letní školy (od pondělí do pátku).

Rámcový program a přednášející

Pondělí 28. 8.
(posluchárny FSv ČVUT v Praze)
9.30
Zahájení akce za přítomnosti zástupců vedení Fakulty stavební ČVUT v Praze
Organizační informace
10.00 – 12.00
Začínáme…
Přednášející
doc. Dr. Ing. Václav Liška, MBA (FSv ČVUT v Praze) – V. Hanka (10.00 – 10.30)
prof. akad. arch. Mikuláš Hulec (FSv ČVUT v Praze) – Plagiát v architektuře (10.30 – 11.00)
doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc. (FSv ČVUT v Praze) – Město nad nádražím aneb jeden trvalý námět v pracích Karla Pragera (11.00 – 12.00)

12.00 – 13.00
Přestávka

13.00 – 18.00
Plnou parou vpřed!
Přednášející
doc. Ing. arch. Karel Hájek (FSv ČVUT v Praze) – Doprava a dopravní stavby (13.00 – 14.20)
PhDr. Rudolf Pošva, CSc. (FSv ČVUT v Praze)- Ztracené pražské mosty (14.20 – 15.40)
doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc. (FSv ČVUT v Praze) – Železniční mosty 19. století na území Českých zemí (15.40 – 17.00)
doc. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D. (FSv ČVUT v Praze) – Modely starších železničních mostů i s vlaky  z 3D tiskárny (použité na zkoušky ve větrném tunelu) (17.00 – 18.00)

18.00 – 21.00
(Atelier D)
Zakončení dne ve všeobecné diskuzi a vzájemné pospolitosti na téma parní lokomotiva.

Úterý 29. 8.
(posluchárny FSv ČVUT v Praze)
9.00 – 10.30
Město v páře
Urbanismus Prahy 19. století a ovlivnění rozvoje města příchodem železnice
Přednášející doc. Ing. arch. Petr Durdík (FSv ČVUT v Praze)
10.30 – 12.00
Působení českých odborníků v Bulharsku
Přednášející Ing. arch. Nikolay Brankov (FSv ČVUT v Praze)

12.00 – 13.00
Přestávka

13.00 – 17.00
Pod parou až k současnosti
Přednášející
Akad. arch. Aleš Brotánek – Pod parou k architektuře 21. století (13.00 – 14.20)
doc. Ing. arch. Michal Šourek (FSv ČVUT v Praze) (14.20 – 15.40)
Ing. arch. Josef Smola (FSv ČVUT v Praze) – Pára v konstrukcích (15.40 – 17.00)

17.00 – 19.00
Podvečerní program – Dobrodružství kriminalistiky: Padělek

Středa 30. 8.
9.00 – 10.30
Charakter architektury 19. století (zaměřené na téma symboliky a plagiátorství v architektuře)
Přednášející Ph.Dr. Rudolf Pošva, CSc. (FSv ČVUT v Praze)
Zahájení workshopu

11.00 – 16.00
Procházka Prahou s Ph.Dr. Rudolfem Pošvou, CSc. a Ing. Klárou Kroftovou, Ph.D.

Čtvrtek 31. 8.
Ideový workshop v Cimrmanovském duchu
“Zde Božek spustil parník na Vltavu”

Pátek 1. 9.
Dokončení workshopu, vyhodnocení nejlepších nápadů v NTM.

Účast na workshopu není povinná pro všechny účastníky, ale jen pro zájemce.
Týmy jsou uvažovány smíšené 5-6ti členné.
Účastníci workshopu budou používat své vlastní technické vybavení. Tisk bude zajištěn na fakultě stavební. Výstupy z workshopu budou dále vystavovány a prezentovány.

Organizátoři si vyhražují právo změn v programu.

Vložné Letní škola architektury a stavitelství

Celý týden (seminář i workshop) 1 950 Kč
Pouze seminář bez workshopu (tj. program pouze pondělí až středa) 1 250 Kč 

Pro studenty bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu Architektura a stavitelství na FSv ČVUT v Praze a čerstvé absolventy (2016/2017) sleva 50 %.

Registrace probíhá na základě vyplnění formuláře, který najdete na stránkách apluses.cz/letni-skola-architektury. Přes e-mail Vám bude rezervace potvrzena a budou Vám zaslány pokyny k platbě. Registrace je závazná až po uhrazení poplatku. Budete-li potřebovat řádný daňový doklad, je možné na základě objednávky vystavit fakturu nebo potvrzení o zaplacení po obdržení částky na účet akce.

V rámci vložného je zajištěno občerstvení a nápoje v průběhu akce.

Vložného nezahrnuje náklady na ubytování, obědy a večeře, dopravu na místo konání, hromadnou dopravu v Praze.

Všichni účastníci akce získají certifikát o absolvování vydaný Fakultou stavební ČVUT v Praze.

Registrační formulář na http://apluses.cz/letni-skola-architektury/registracni-formular/

Registrace otevřena od 1. 3. 2017 do 30. 6. 2017.

Připojte se k facebookové skupině https://www.facebook.com/groups/atDFSv

Možnosti ubytování
Ubytování není organizátory přímo zajišťováno. Lze využít nabídky ubytování v hotelu či hostelech ČVUT, možnosti viz níže. http://www.studenthostel.cz/hotely/masarykova-kolej
http://www.studenthostel.cz/prazdninove-hostely/hostel-sinkuleho
http://www.studenthostel.cz/prazdninove-hostely/hostel-dejvicka
Ubytování není v ceně letní školy, zájemci si jej hradí samostatně dle platného ceníku Správy účelových zařízení ČVUT v Praze.

Doprava a dopravní stavby 19. století

Anotace přednášky Karla Hájka

Rozvoj industrializace v první polovině 19. století s sebou nese rozsáhlé společenské změny, ústící v přerod feudální společnosti ke společnosti industriální. Přesun obyvatelstva do měst vede ke vzniku nových dopravních systémů, především železnice. Doprava se stává samostatným odvětvím lidské činnosti. Vynález a postupné zdokonalování parního stroje dalo tomuto trendu technickou platformu. Společnost 19. století je opojena do té doby neslýchanými možnostmi, které jí moderní doprava nabízí. Lze snáze přepravovat větší množství nákladů i cestujících, překonávat větší vzdálenosti, dosahovat větších rychlostí. Doprava se stává aktivním prvkem komunikace a přenosu informací. Urbanizovaná krajina je stále více ovlivňována a formována dopravními stavbami. Inženýrské dopravní stavby se stávají symboly neomezených technických možností moderní společnosti. Nádraží se stávají dominantami měst, dodnes označovanými za architektonické skvosty velkoměst a katedrály 19 století. A dnes, když trávíme hodiny v přeplněných prostředcích veřejné dopravy nebo stojíme v kolonách automobilů při cestě ze vzdáleného bydliště do práce nebo do školy, máme dost času představovat si, jaké to asi bylo před sto nebo dvěma sty lety …

 

Václav Hanka
Anotace přednášky Dr. Václava Lišky

Václav Hanka není sice se Svatoborem osobně svázán, protože zemřel před založením našeho spolku. Avšak spojitost a to velmi významná existuje — hrob V. Hanky je prvním náhrobní pomník na Vyšehradském hřbitově vybudovaný Svatoborem.

V úvodu představím stručně jaká byl V. Hanka osobnost, Dnes je vnímám především, ve vazbě na Rukopisy, ale on se také zasloužil se vydavatelsky o poznání staré české literatury: ve sbírce Starobylá skládánie publikoval básnická díla ze 14. a 15. stol., vydal např. Dalimilovu kroniku a jeho vydáním Dcerky se zas poprvé v nové době vrátilo do české literatury dílo Husovo. Zasáhl do vývoje české literatury svou lyrikou a překlady lidové poezie ze srbštiny, polštiny a ruštiny.

Samostatnou část vystoupení bude tvořit informace o jeho pohřbu a následně i o postavení jeho náhrobku na Vyšehradském hřbitově s typickým znakem ,,tři ruce nesoucí kruh,, na vrcholu pomníku, stejně jako je tomu i u druhého náhrobku postaveném k poctě J.E. Purkyně.

Překvapením pro účastníky bude jistě i část přednášky věnovaná hrobu Barbory Hankové a zejména pak vazby tohoto hrobu na místo poslední odpočinku Boženy Němcové.

O působení českých odborníků v bulharských zemích aneb jak Češi budovali Bulharsko (1870-1918)

Anotace přednášky Nikolaye Brankova

Století páry bylo pro Bulharsko významným mezníkem v jeho rozvoji. V roce 1878 se totiž znovuobjevilo na mapě Evropy po téměř pětisetleté (ne)existenci v rámci osmanské říše. Tehdy vrcholil složitý proces bulharského národního obrození, který byl dovršen během osvobozenecké rusko-turecké války z let 1877-1878. Po osvobození země začalo pozoruhodné historické období, ve kterém nově zrozený stát měl být vybudován od základů a které skrývá desítky fascinujících příběhů známých či dávno zapomenutých „stavitelů novodobého Bulharska“. Tito „stavitelé“ se zasloužili nejen o rozvoj bulharské společnosti a ekonomiky, ale především o rozvoj kultury, vzdělání i umění nového Bulharska. Přitom celá řada z nich přicházela do země z ciziny, doslova ze všech koutů Evropy. Nejpočetnějšími a nejaktivnějšími „staviteli“ však byli bezesporu Češi.

„Český příběh“ v Bulharsku se začal psát již na přelomu 60. a 70. let 19. století, kdy se na území Bulharska začali objevovat první Češi, zejména inženýři a technici zaměstnáváni na stavbě proslulé železnice barona Moritze von Hirsch. Největší a nejvýznamnější vlna Čechů, která bývá často označována jako „česká invaze“ nebo „česká kulturní okupace“, přišla do Bulharska až po osvobození v roce 1878. Česká přítomnost ve všech kulturně-společenských odvětvích tak sehrála klíčovou roli v novodobý vývoj země na konci 19. století a stala se pozoruhodným kulturně-společenským fenoménem. Jako nositelé evropských kulturních hodnot Češi přispěli k integraci Bulharska do kontextu vyspělé párou poháněné Evropy a zároveň k rozvoji jeho ekonomiky, vědy, umění, školství a v neposlední řádě architektury a stavitelství.

V tomto období pracovalo v Bulharsku jen v oblasti architektury, urbanismu a stavitelství více než 150 českých odborníků: architektů, inženýrů, stavitelů, krajinářů, ale také sochařů, malířů, dekoratérů, nábytkářů nebo kameníků. Čeští specialisté se tak angažovali nejen v prvních velmi náročných úpravách měst v Bulharsku, které předznamenaly nástup moderního plánování, ale zasloužili se také o výraznou proměnu jejich architektonického rázu v duchu západoevropské tradice 19. století. Architekti a inženýři z českých zemí navrhli nebo realizovali stovky staveb všech typů od obytných a občanských až po průmyslové, dopravní nebo inženýrské. Někteří z nich se dokonce zařadili mezi významné autory mnoho emblematických staveb poosvobozeneckého Bulharska. Přednáška sleduje život a dílo řady těchto odborníků a poodhaluje málo známý příběh českých průkopníků na Balkáně v kontextu posledních desetiletí století páry.

Jak jsme na tom s párou? Architektura v oparu

Anotace přednášky doc. Michala Šourka

Pára je dnes exkluzivním reprezentantem průmyslové revoluce: původní uchopení průmyslové revoluce jako historického fenoménu nebylo takto „jednoduché“ a schématické. Tato přednáška ukáže, že dopady pozdějšího odklonu od komplexního chápání východisek současné tzv. západní kultury jsou zásadní – a významným způsobem souvisí s tématem architektury.

Hybné síly toho, co historiografie označuje jako průmyslovou revoluci (případně jako první a druhou průmyslovou revoluci), se měly vyčerpat v éře industrializace. Co vlastně byly ty hybné síly? Rozplynuly se skutečně v oblacích páry, která předtím pomohla vyrobit stále žádanější spotřební zboží, anebo je jejich produktem i současná situace lidstva, které dosáhlo schopnosti zničit svoji planetu, aniž by bylo schopné ji opustit a přesídlit jinam, a které pociťuje vzrůstající nejistotu, zda mu informační a komunikační technologie ještě „slouží“, anebo člověka ve skutečnosti ovládají, prosazují svoji moc a rozkládají společnost? V této nejistotě průmyslové dědictví možná přestává být svědkem éry, která odezněla po té, co k nepoznání změnila náš svět: střídá ho snad ve světě našeho okolí nějaké architektonické „dědictví informačních a komunikačních technologií“? Jak toto nové, právě vznikající dědictví vypadá, co je odlišuje od jeho předchůdce? Anebo je odkaz podmanění si páry ve skutečnosti stále aktuální, průmyslové dědictví dál tvoříme a jeho dědicové se nejspíš ještě nenarodili?

Loňský ročník

 

X