Autoři textů: Lenka Popelová (ed.), Tomáš Butta, Mikuláš Hulec, Zdeněk Kučera, Pavel Marek, Bohdan Kaňák, Amáta M. Wenzlová, Nikolay Brankov, Zdeněk Lukeš, Martin Jindra, Marcel Sladkowski, Pavel Kolář, Martin Strakoš, Jan Obrtlík, Barbora Větrovská, Zuzana Güllendi-Cimprichová, Jiří Moos, Petra Šternová, Klára Brůhová, Tereza, Čivrná, Františka Tichá Rejstřík staveb: Amáta M. Wenzlová, Marcel Sladkowski, Nikolay Brankov, Oldřich Nováček
Tato výpravná, velkoformátová, 350 stránková publikace, vydaná v závěru roku 2018, je výsledkem jednoletého projektu MK ČR Přínos Církve československé husitské ke kulturnímu dědictví novodobého státu v kontextu rozvoje architektury v regionech – Nedoceněná architektura po vzniku samostatného československého státu, na kterém se podílela katedra architektury FSv ČVUT v Praze ve spolupráci s CČSH. projekt dále zaštítily granty SVK2018 (hl. řešitel L. Popelová) a SGS2018 (hl. řešitel N. Brankov). Cílem projektu bylo odborné i širší veřejnosti prezentovat dosud nezhodnocené téma naší historie architektury 20. století a podpořit akce spojené s Připomínkou a oslavami významných výročí roku 2018 spjatých s naší státností – 1918, 1968, 1993 a projektem Společnému století. Na přípravě této obsáhlé, barevné publikace se podílelo 21 autorů z katedry architektury FSv ČVUT v Praze, CČSH, FA ČVUT v Praze, NPÚ – ÚOP Ostrava a Liberec, VUT v Brně, FF Univerzity Palackého v Olomouci, Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a Otto-Friedrich-Universität Bamberg, Německo. Vedle akademických pracovníků se do přípravy zapojili i naši doktorandi z obrů AS i TURPD. První část knihy napsané historiky a teology, zejména členy CČSH a obohacené texty interpretující architektonický vývoj, se zabývá interpretací vzniku sítě sborů CČS(H) v meziválečném období na našem území – věnuje se nejen liturgickým východiskům a významným osobnostem, ale i obecnějším dějinným a kulturně-společenským přesahům či otázkám výtvarného umění v sakrální architektuře. Druhá část knihy je katalog – představuje 68 abecedně řazených sborů s jejich bohatou historií i architekturou. Vybraný počet byl limitován zejména časovými možnostmi projektu, ale reprezentuje barvitost jednotlivých diecézí. Jak akcentují oba odborní recenzenti publikace doc. Pavel Halík (a i nezávislý recenzent prof. M. Dulla), jedná se nejen o originální přínos k historii naší meziválečné architektury, ale zejména pak první hloubkovou sondu do rozsáhlé stavební činnosti CČSH. Publikace jistě barvitě osvětluje přenos dobových vývojových tendencí v architektuře z center do regionů a snahu o tvorbu vlastního stavebního projevu CČSH na pozadí tváření nové instituce. Jistou unikátnost meziválečné stavební kultury Církve československé husitské lze bezpochyby vnímat i jako součást širšího dobového dění – budování nového demokratického státu. Stavby sborů a dalších církevních zařízení Církve československé husitské (resp. Církve československé, jak se v meziválečném období jmenovala), představují zajímavý a bezpochyby i originální příspěvek k architektuře moderních sakrálních staveb 20. století v Česku, a nejen to, urbanisticky a architektonicky dotvářejí a pozvedají podobu řady našich měst i menších obcí. Tato problematika není prozatím příliš zhodnocena v rámci dějin naší tehdejší architektury, a to i přesto, že znalost profánní architektury 1. poloviny 20. století je v českém prostředí již značná. Zajímavým faktorem je mísení tvorby prominentních architektů a stavitelů při výstavbě sborů s tvorbou tvůrců regionálního významu (projektantů, stavitelů), jejichž tvorba byla často spjatá s životem církve, jíž byli členy. V roce 2020 by projekt měla doplnit výstava. Vydání knihy tak předjímá 100. výročí vzniku CČSH, které se bude slavit v roce 2020.
