Právě byl aktualizován a upřesněn program letní školy architektury a stavění Atelier D: Letní architektonická etuda v duchu Karla IV. Prohlédněte si jej také ZDE.
Složení účastníků je pestré (středoškoláci, vysokoškoláci, pedagogové, projektanti, pracovníci památkové péče, státní správy, nadšenci).
Registrace jsou stále otevřeny, ale je možné přijít i bez registrace v pondělí ráno mezi 9.00 a 9.30 přímo do posluchárny C-202 Fakulty stavební ČVUT v Praze (Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice). Kapacity máme dostatečné.
A nyní pár detailnějších informací k vybraným přednáškám:
Pondělí 29. 8.
posluchárna C–202 FSv ČVUT v Praze
10.00 – 10.50
Praha v době Lucemburků
Ing. arch. Ondřej Šefců (NPÚ)
Praha se v průběhu 14. století proměnila v jedno z nejvýznamnějších měst Evropy. Vzniklo zde mnoho výjimečných staveb i uměleckých děl. Mimořádným urbanistickým počinem bylo založení Nového Města pražského. Ačkoliv řada památek byla později zničena či přestavěna, ráz historické Prahy do jisté míry dodnes určují stavby tohoto období. V rámci přednášky budou připomenuty významné momenty doby Lucemburků, méně známé architektonické i technické souvislosti a zajímavosti. Při výkladu nebude opomenuta ani osobnost krále a císaře Karla IV.
Pondělí 29. 8.
posluchárna C–202 FSv ČVUT v Praze
14.30 – 15.20
Poruchy a rekonstrukce zděných konstrukcí historických budov
doc. Jiří Pazderka (FSv ČVUT v Praze)
Principy zajištění trvanlivosti a funkční způsobilosti zděných konstrukcí historických budov. Degradace zděných konstrukcí způsobená vzlínající vodou a souvisejícími chemicko-fyzikálními procesy. Moderní metody sanace tradičních zděných konstrukcí zatížených zvýšenou vlhkostí, možnosti snížení hydrofyzikálního zatížení spodní stavby. Související statické poruchy (trhliny, deformace) svislých i vodorovných (klenbových) zděných konstrukcí historických budov a metody jejich sanace (zvyšování únosnosti, zajištění celkové stability, sanace základových konstrukcí).
Pondělí 29. 8.
Atelier D: D–A7 a D–A8
17.00 – 18.00
Odívání v době Karla IV.
Richard Rosenberg (Doba Karlova, z. s.), Ing. Iva Dvořáková (FSv ČVUT v Praze)
Téma bude významně zúženo na odívání 2. čtvrtiny 14. stol., tedy zhruba do Karlovy korunovace, vzhledem k tomu, že potom za jeho života přicházejí další módní vlny. Spíše než o přednášku se bude jednat o workshop, kde se budou lektoři posluchačům snažit vysvětlit, jak jednoduchými postupy za využití základních tvarů lze modelovat ve 3D. Oblečení bylo zvoleno hlavně proto, aby se vše netýkalo pouze staveb, ale doby Karla IV. jako celku. Také bude představena některá špatně dostupná literatura.
Úterý 30. 8.
posluchárna C–202 FSv ČVUT v Praze
9.00 – 9.50
Praha a její proměny
doc. Petr Durdík (FSv ČVUT v Praze)
Hlavní město Praha, během svého tisíciletého vývoje, procházela několika výraznými urbanistickými etapami, které byly vždy spojeny s měnícími se politickými a ekonomickými podmínkami. Právě doba vlády Karla IV. se do obrazu města podepsala nejen novými stavbami, ale i největším urbanistickým počinem středověké Evropy. Velkorysé založení města se ukázalo být životaschopné po další století a postupně absorbovalo vnitřní proměny jeho struktury během jednotlivých architektonických slohů. Teprve 19. století přineslo zásadní zvrat v uspořádání města, jeho administrativních i faktických hranic, jako důsledek rozvoje průmyslu, dopravy a technického vybavení v období průmyslové revoluce. Ustavení tzv. „Velké Prahy“ po první světové válce, jako reakce na vznik samostatného Československého státu, nastartoval další výrazné změny v organismu města a v jeho velikosti. Současná Praha dnes prochází obdobím hledání své tváře v situaci, kdy na jedné straně usiluje o podtržení svého historického odkazu v rámci památky UNESCO a na straně druhé se chce stát moderní metropolí, která se bude chlubit architektonickými skvosty na světové úrovni. A tak se otevírají velké otazníky (kdy?, kde? a jak?), jejichž řešení je velmi obtížné v naší poměrně konzervativní společnosti, založené na demokratických principech, na které jsme si ještě příliš nezvykli.
Úterý 30. 8.
posluchárna C–202 FSv ČVUT v Praze
13.00 – 13.50
Chytrá města a veřejný prostor: udržitelný rozvoj v kontextu urbánní komunikace
doc. Michal Šourek (FSv ČVUT v Praze)
Je-li dnes metou trvale udržitelný rozvoj, potažmo trvale udržitelný život na Zemi, není možné domnívat se, že bychom k němu směřovali v sídelní struktuře, která schopností trvale udržitelného rozvoje systematicky nedisponuje. Příklady lokalit, které takovou schopnost neměly nebo ji pozbyly – ať už jsou označovány jako průmyslové dědictví, „brownfield“ libovolné původní funkce nebo deprivované území – jsou zdrojem poznání o příčinách kolapsů rozvoje a o procesech, které je provázejí.
Společné východisko komunikace ve smyslu předávání a přivlastňování materiálních, sociálních a kulturně-civilizačních (v tom i ekonomických) hodnot a střetávání společensko-kulturních sil a zájmů obrací pozornost k veřejnému prostoru, k jeho rolím a druhům, k jeho „provozním charakteristikám“ – a k jejich větší či menší životaschopnosti. Komunikace je základním principem a funkcí města – v historickém i urbanistickém smyslu: veřejný prostor je její platformou. Pokud byl deficit komunikace identifikován mezi rozhodujícími příčinami úpadku urbánních enkláv, dobře fungující veřejný prostor je – mezi dalšími – zásadním východiskem udržitelného rozvoje prostředí, vytvářeného stavební činností člověka.
Pozornost, obracející se k veřejnému prostoru jako k platformě komunikace, potažmo východisku rozvoje města, připomíná zásadní odpovědnost – i relevantní kompetence architektury a stavitelství (a urbanismu jako jejich disciplíny), pokud se trvale udržitelného rozvoje města týče. Je vhodné upozornit na tuto odpovědnost a připomenout kompetence architektury a stavitelství v situaci, kdy spotřeba energií pozemními stavbami, klesající ve většině průmyslově vyspělých zemí světa, je vykazována jako zásadní příspěvek k trvale udržitelnému rozvoji lidstva. Primární souvislost mezi energetickou efektivitou budovy jako příčinou a trvalou, či alespoň delší udržitelností jejího rozvoje jako důsledkem však není prokázána: jako zásadní se ukazuje role architektury, trvající ve vitálním veřejném prostoru. Teprve od nich se odvozují případná zlepšení energetické efektivity i obnova materiální substance staveb, limitované fyzickou i morální životností, která je z podstaty omezená, ne-trvalá.
Úterý 30. 8.
posluchárna C–202 FSv ČVUT v Praze
14.20 – 15.10
Středověké město jako předobraz „chytrých měst – smart cities“ budoucnosti
doc. Karel Hájek (FSv ČVUT v Praze)
Současným trendem v rozvoji měst se stávají tzv. smart cities. Nejčastěji bývá charakterizován jako moderní koncept, jehož základní vizí je efektivní a systematický rozvoj a propojení kvalitní energetické, telekomunikační, dopravní a environmentální infrastruktury, vzdělanosti, kultury a podnikání s vysokou přidanou hodnotou. Často v těchto konceptech bývá kladen důraz pouze na moderní informační technologie, ale není věnována dostatečná pozornost urbanistickým a architektonickým aspektům. Přitom právě ty jsou často rozhodující pro kvalitu prostředí pro pobyt člověka. Inspirativní pro nás může být historický odkaz zakladatelů středověkých měst, vrcholící založením Nového města pražského, nejvýznamnějšího „developerského“ projektu v historii Evropy.
