doc. Ing. arch. ThLic. Jiří KUPKA, Ph.D
Státní regulační komise
Koordinace a regulace stavebního rozvoje a růstu velkých měst a jejich aglomerací byla a je aktuálním problémem územního plánování. Zajímavým příkladem snahy po koordinovaném rozvoji nejen města, ale i jeho okolí, je činnost Státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím, neboť se její pravomoc vztahovala i na 78 obcí v zájmovém území Prahy. Komise byla zřízena den před vznikem Velké Prahy a působila až do konce první republiky. Přednáška se věnuje komisi jako takové, její organizaci a činnosti, ale zhodnocení jejího díla.
Okrašlovací hnutí
Zakládání a činnost okrašlovacích spolků je masovým fenoménem začínajícím již v druhé polovině 19. století a vrcholícím v období první československé republiky, kdy bylo v Okrašlovacím svazu organizováno více než 350 českých okrašlovacích spolků. Jejich činnost je unikátním příkladem občanské angažovanosti v tvorbě životního prostředí sídel v době zrození moderního města. Přednáška se zabývá jak okrašlovacím hnutím jako takovým, tak činností Okrašlovacího svazu od jeho založení až po ukončení činnosti. Obecné informace jsou proloženy příklady činnosti konkrétního okrašlovacího spolku.
doc. Ing. arch. Jindřich SVATOŠ
Stavby pro volný čas
Měli obyvatelé nově vzniklé Československé republiky dostatek volného času?
Byl postačující počet staveb nabízejících možnosti trávení volna?
Nebo se dokonce stavěli nové?
Divadlo, film, rozhlas, sport, obchodní domy, hotely, letní byty, tramping, chataření, turistika to všechno jsou pojmy utvářející volnočasové aktivity v období 1918 až 1939.
Kratší pracovní doba, delší dovolená přináší rozvoj dopravy a staveb s cestováním spojených.
Nové budovy nabízejí ve svých prostorách více možností trávení volného času na jednom místě. Vyrůstají nové sakrální stavby, dopravní letiště, lázeňské domy, koupaliště, kavárny a mnoho dalších po celé republice. Značné množství z těchto domů, často architektonicky velmi hodnotných, slouží svému účelu do dnešních dnů. Máme tak možnost nahlédnout do života v Československu před sto lety.
doc. Ing. arch. Michal ŠOUREK
Moderní architektura mezi válkami – a dnes
V České republice, a zvlášť na jejích hlavních staveništích, v Praze a v Brně, se nestaví: bydlení i kanceláře se stávají nedostatkovým zbožím. Dokud se – v devadesátých letech minulého století a v první dekádě tohoto století – stavělo, stavělo se špatně: viníkem jsou prý stavební podnikatelé – „developeři“.
Proč se dnes „nestaví“? A proč se dříve – za první republiky – stavělo o tolik lépe?
Architektonická moderna a internacionální styl vystřídaly architekturu dlouhého 19. století: vystřídaly ji, nebo jen sklidily, co bylo zaseto? Moderní architektura a toynbeeho industriální soutěž: Das neue Frankfurt – Neues Bauen – Rotes Wien – Werkbundsiedlungen – Brno, Praha Na babě. CIAM: architektura, která zklamala.
Co dokáže architekturu a stavební rozvoj opět vrátit na výsluní?
doc. Ing. arch. Karel HÁJEK, Ph.D.
Dopravní stavby a jejich soulad s novou dobou
28. října 1918 se začala psát historie nového středoevropského – Československé republiky. Její uspořádání a hranice s sebou přinesly požadavky na zásadní změnu dopravních sítí. Dopravní stavby, postupně vznikající na území ČSR, nejenom reagovaly na aktuální potřeby řešení dopravy, ale staly se zároveň programovou deklarací společenských kvalit nového státu.
prof. akad. arch. Mikuláš HULEC, Ing. arch. Nikolay BRANKOV
Nový stát, nová církev / Sbory Církve československé husitské
Mikuláš Hulec:
Stručný pohled na kvalitu a architektonické dědictví první republiky ve společenských souvislostech a v dějinách 20. století v Československu (resp. posléze v České republice). Typologicko-společenský rozsah architektonické tvorby tohoto období včetně nově vznikajících moderních církevních staveb, především pak sborů Církve československé husitské a hledání jejich nové společensko-architektonické formy.
Nikolay Brankov:
Přednáška představí krátký vývoj architektury sborů Církve československé husitské a jejich stylistické rysy s důrazem na období první republiky (od historismu po progresivní formové tendence konstruktivismu a funkcionalismu). Přiblíží rozmanitost sborových staveb (prostorová koncepce a významné prvky – umělecká díla, mobiliář, varhany, zvony) často doplněných řadou dalších funkcí (fara, nájemní dům, přednáškový sál, divadlo, kino, kolumbárium ad.), které dodnes tvoří významné dominanty měst a obcí v ČR. Jednotlivé vývojové etapy budou prezentovány vybranými příklady známých i méně známých staveb od významných českých architektů (Josef Gočár, Pavel Janák) i architektů a stavitelů regionálního významu.
Ing. arch, Juraj DULENČÍN, Ph.D., Ing. arch. Tomáš PAVLOVSKÝ, Ph.D.
Funkcionalismus v Brně
V období 1918 až 1938 patřilo Brno společně s Prahou a Zlínem k centrům české a evropské funkcionalistické architektury. Bezpochyby nejvýznamnějším architektonickým počinem v České republice je brněnská vila Tugendhat od světoznámého architekta Ludwiga Mies van der Roheho. Toto mistrovské dílo zastínilo ale významné architektonické počiny brněnských architektů. Proto jsme se rozhodli provést vás těmito stavbami rozdílného typologického druhu očima turistu, který se rozhodne strávit jeden den v Brně. Metaforicky tak ochutnáte kávu ve vyhlášených brněnských kavárnách, vykoupete se v lázních nebo se /ne/ubytujete v nejužším hotelu v Evropě.
Mgr. Radmila KADĚROVÁ
Prvorepubliková architektura nevznikala samoúčelně. Její neoddělitelnou součástí byli její pravidelní uživatelé a obyvatelé pro něž byla stavěna a bez nichž by časem zchátrala. Je tedy zřejmé, že i oni si zaslouží samostatnou přednášku.
Vznik Československé republiky vnímáme jako pozitivní slavnostní událost. Bylo tomu tak ale tehdy pro všechny? A co následky první světové války? Jak se obyvatelům v ČSR dařilo po sociální stránce, jaké byly jejich pracovní podmínky? Co měli možnost dělat ve volném čase? Prostřednictvím jakých médií sledovali aktuální dění? Jakou roli hrála v běžném životě jejich národnost? A jak v tehdejších dobách vypadal soukromý život?
Přednáška se pokusí představit příklady z různých oblastí každodenních reálií dobové společnosti (na české straně Československa), zaměřovat se bude především mikrohistoricky.
Ing. arch. Anna Marie ČERNÁ
Státní podpora sociálního bydlení a výstavby bytů za první republiky
Státní podpora bytové výstavby je často skloňovaným tématem současnosti. V rámci této problematiky bývá opakovaně zmiňováno období první republiky.
Téma rekapituluje zákony, které byly v průběhu let 1918-1948 zavedeny za účelem podpory výstavby domů a bytů. Přibližuje jejich obsah a konkrétní metody, kterými byla výstavba v poválečných letech znovu nastartována a následné změny, které v zákonech nastaly do období protektorátu Čechy a Morava.